Mávátka

Jarek Nohavica

1:EmUž třicet let chodím po světě
Ama ten svět fDurt a fGurt se stejně tHočí.
JEmá budu klidně smát se, budu veselý,
jDenom mi vHydloubněte Emoči.H 
Neviděl bych vypasené páprdy,
tisíce let a stále titíž.
Když něco prohnilého v státě zasmrdí,
říkají: Ty snad něco cítíš?
ŘAmíkají mDi dGobráci v RHudém právu:
NAmení tak zlDe, jGen, chlapče, zvHedni hlavu!
R:DEmejte mi do rukou mAmávátko a řEmekněte, jHak volat "SlEmáva!"H,
jEmá už si najdu ten sprAmávný směr a budu mEmávat, mHávat, mEmávat.
2:Můj soused odvedle je farář v kostele,
moc príma kluk, jenže často hledí k nebi.
Já jaksi nemám v nebi žádné přátele
a bůh, ten pro mě nikdy nebyl.
Čtu jenom básně těch, kteří už zemřeli
a ten svět furt a furt se stejně točí.
Já budu klidně smát se, budu veselý,
jenom mi vydloubněte oči.
Říkají mi dobráci u koryta:
Není tak zle, to jenom doba je složitá!
3:Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt,
takové nic, a jak si krásně žije.
Já musel sedm roků bez koupelny žít,
proto ať žije anarchie.
Když tátu vyhodili, máma brečela,
že nedokázal převléct vlastní kabát,
a to mám někde na dně duše docela,
třeste se, trůny knížat a hrabat.
Říkají mi dobráci za koryty:
Není tak zle, ovšem musíte pochopiti ... , já zpívám:
R:+ mHávat, mEmávat, mHávat, mEmávatHEm 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:14.316+00:00
Výsledky hledání: